Zelená brána byla postavena v letech 1542-1544 a představuje z celostátního hlediska památku mimořádné hodnoty. Ve vztahu k Pardubicím se jedná o dominantu města a symbol té nejvýtečnější historické tradice. Stav takového objektu i jakákoli zásadní úprava jeho vzhledu by se proto měly vážit co nejpečlivěji a všestranně. Znepokojilo nás rozhodnutí zastupitelstva o nové úpravě věže jejím omítnutím, opírající se pouze o stanovisko pardubického pracoviště Národního památkového ústavu.
Zelená brána původně omítnuta bezesporu byla (omítky měly tehdy zcela jinou konzistenci) a podoba omítnutí se v průběhu let mnohokráte měnila. V roce 1845 byl plášť věže až ke krovu doplněn cihlovým zdivem, zakrývajícím ochoz. Nová omítka a úprava věže přišla opět roku 1886 a poté i její opravy. Občasné opadávání omítky je patrné na detailech některých fotografií Zelené brány z konce 19. a počátku 20. století. Přestože jde o černobílé fotografie, je z nich zřejmé, jak vlivem povětrnosti a času působila fasáda věže v porovnání s okolními nižšími stavbami zašedle a nevýrazně. V roce 1912 se město rozhodlo obnovit ochoz na věži a z uvedených důvodů ji zbavit omítky.
Zelená brána tedy před 109 lety (!) dostala nynější podobu, která jí vtiskla charakter výrazné historické dominanty. Tento dnes již historicky vžitý vzhled věže dobře vyniká v okolní zástavbě, zejména v kontextu s barevnou škálou a členitostí domů na historickém Pernštýnském náměstí i klíčových budov na náměstí Republiky. Velmi nás znepokojuje obava, že omítnutí věže Zelené brány povede ke stejnému efektu jako před více než sto lety: vlivem povětrnosti i přirozené degradace omítky časem zšedne (zflekatí) a bude opadávat. Možná se v důsledku nových materiálů jen prodlouží interval nezbytných oprav. Vzhledem k výšce a rozměrům objektu to bude vyžadovat značné náklady na zachování předsevzatého vzhledu (viz k tomu i rozhodnutí našich předků v roce 1912).
Je-li důvodem komentovaného rozhodnutí úpravy věže obava ze stavu kamene, doporučujeme, aby byla v této věci nejprve všestranně posouzena vhodná alternativa jeho ošetření (např. penetrací), respektive ošetření jenom částí pláště věže, a to posudkem jiného nezávislého specializovaného pracoviště, než je zpracovatel zatím podaného návrhu.
Při správném ošetření je kamenná fasáda prokazatelně trvanlivější a odolnější než jakákoli omítka a pro její zachování jednoznačně hovoří i vžité, více jak stoleté vnímání Zelené brány veřejností ve stávající podobě jako symbolu Pardubic.
Věříme, že výše uvedené skutečnosti Vám pomohou posoudit rekonstrukci Zelené brány v širších souvislostech a najít tak optimální způsob jejího provedení.
(Řešení této otázky formou referenda se nám nejeví jako nejšťastnější, doporučovali bychom spíše věc konzultovat s komisí pro architekturu a urbanismus.)
PhDr. František Šebek Ing. Akad. arch. Miroslav Řepa Ing. arch. Milan Košař